Recenze kontroverzní výstavy mrtvých BODIES

Na úvod bych začal pouze dvěma termíny. Dokonalá propagace a prach sprostý byznys. Člověk by si řekl, s čím vším se dá dnes obchodovat a z čeho se dá vymanit co nejvíce peněz. Háček je v tom, že autoři výstavy neprodávají např. cenné papíry, nýbrž "obchodují" s mrtvolami. Ano, i takovéto názory (co si budeme nalhávat, jsou do jisté míry pravdivé) padly. Výstavu BODIES zná snad už více lidí než Rolling Stones a propagace se vede všemi možnými způsoby. A co je na té reklamě nejkurióznější je její temná stránka. Nebýt policejních vyšetřování, církevních poprasků a pořadů, kde se střetl sám manager s odpůrci i zastánci této výstavy, kdo ví, jak by na tom výstava byla. Má však také světlé stránky a slouží především jako výukový prostředek. Výstavu jsem navštívil a mám na ni svůj vlastní názor. Více v recenzi.

Co se na výstavě může?

Tento odstavec měl být původně nádechem toho, co všechno se na výstavě spíše nemůže. Protože bych tu ale vypisoval seznam toho, co se nemůže zhruba 43,4 minut, tak vám spíše osvětlím, co se na výstavě může. Zvracet na WC a telefonovat (jestliže bůh dá a máte signál). Avšak zbytek a především fotografování je přísně zakázáno - dohlíží na to několik organizátory najmutých goril s vysílačkami. Přesto je ale na internetu mnoho fotografií a videí, a tak jsou tam stráže lehce na nic. Kdo chce materiál, pořídí. Stejně si ale radši při návštěvě dávejte pozor na to, aby fotoaparát na vašem mobilu nemířil na některé mrtvé tělo. Uznejte sami, celkem podezřelé.

Jsme na místě

Po tom, co mne policisté navedli 2 krát špatně k Lucerně (my Pardubáci zapomínáme no) jsem ji nakonec ve zdraví našel a těšil se, jak zdevastovaná touto výstavou bude. Přeci jen koncert Kraftwerk tam nebyl, tak jsem očekával něco nového a nepoznaného. Po kontrole lístku (mimochodem jeho cena - 349 Kč) už si jen poslechneme požadavky, starosti a životní příběhy instruktorů a jde se na věc. První co vidíte ... skoro nic. BODIES jsou situovány do jakéhosi bludiště, které postupně procházíte, až dojdete na konec (výstava má více pater). Zjistíte něco o naší kostře, dokonalé souhře našich svalů a opravdu se na výstavě najde málokterá mrtvá část, která by chyběla. Prozkoumáme takřka každičkou kost, sval a orgán, který plantážuje v našem těle. Narazíme na celý krevní oběh a co je nejzajímavější ... dozvíte se vše o mnoha nemocech. U každé části těla naleznete ve skleněné vitrýně její důkladný popis a vedle dokonce v angličtině (vidíte ... kromě oplakávání mrtvých se člověk také naučí anglicky). Když se ale vrátím k oněm nemocem, tak jde asi o nejfascinující aspekt celé výstavy, protože samozřejmě celé publikum zajímá, kdy, kde, co a proč zemře. Taková rozedma plic je opravdu překrásná. Černé plíce jsem již viděl (a také mne nikdy neodradily), ale průřez je mnohem zajímavější a vážnější. Opravdu dokonalá ukázka toho, jak si zničit cigaretami zdraví. Tematická je také vitrýnka, kam po shlédnutí prokouřených plic můžete vhodit krabičku s cigaretami a přestat s kouřením. Abych řekl pravdu, to mne ani nenapadlo. Spíš to většina z nás chtěla rozbít a vzít ta nádherná červená "Máčka" :-). Ale ano, musím uznat, že 2 dny jsem nekouřil.

Co se děje dále?

Základem výstavy jsou samozřejmě mrtvá těla, jejichž svaly jsou uzpůsobeny nějaké situaci ve sportu. Názorně uvidíte jak se mají svaly, když házíte šipky, když hrajete basket, a tak podobně. Uvidíte jak se svaly napínají a centralizují veškerou rovnováhu vašeho těla, abyste si nenabili nos. Velice zajímavé jsou také skleněné tabule plné textu (samozřejmě i s anglickým překladem vedle).

Další patra

Další patra jsou z velké části věnována především rozmnožování. Většina mužů se samozřejmě pozastaví nad krásnými ňadry asijské dívky (škoda, že je mrtvá a stáhnutá z kůže) nebo nad jinými rozmnožovacími orgány. Zajímavá jsou také jednotlivá stádia embrya. Ve velkých sklenicích názorně uvidíte, jak se dítě a jeho kosti vyvíjí od 1. týdne až po 9. měsíc. Nechci radši vědět, jestli ty děti jsou taky mrtvoly, ale řekněme, že nás to nezajímá. Co by vás však zajímat mohlo, je takzvaná interaktivní tabule. Říkal jsem si, že to bude něco, co mne teprve posadí na zadek. Nakonec zjišťuji, že si mohu za rohem u jednoho maníka sáhnout na mrtvý a ztvrdlý mozek. Samozřejmě, že se nikomu nechtělo mrtvoly skoro vidět natož osahávat, a tak "úchvatná" interaktivní tabule přijde spíše vniveč.

Temné stránky výstavy

Začal bych především klimatem. Dobrá ... výstava je dokonale postavená, uvidíte ohromnou železnou konstrukci (osázenou hromadou tématických světel), která celý tento mrtvý cirkus drží pohromadě, ale ten vzduch je opravdu pro návštěvníky s lehce pokročilým žaludkem. Mnozí si větrají u hlavy vším, co popadnou do ruky, a nakonec vycházejí šťastní na dýchatelný vzduch. Co však zvedlo kufr i mě je zápach mrtvých těl. Rozumím, že mrtvolám bude "Old Špajz" asi k ničemu, ale nějaký extrakt proti výraznému zápachu některých těl by dobře posloužil. Alespoň máme čichatelný důkaz, že tady máme hromadu opravdových mrtvol a k tomu skvělou atmosféru. Většina návštěvníků necekne ani slovo a pozorně vše sleduje. Žádné rádio, kde skřípá některá z českých zpěvaček romantickou píseň, ale opravdu hrobové ticho. Pustit nám k tomu Marylin Mansona, Roba Zombieho či Mein Teil od Rammstein během návštěvy mužského přirození, tak se lidi asi opravdu začnou bát. Trochu jsem si z toho nyní utáhl, ale realita je taková, že těla vzbuzují u návštěvníků ohromný respekt za to, že nám dávají nový rozhled o našem těle, a to je na výstavě opravdu pozoruhodné. Všichni jako na jedné (mrtvé) vlně.

Shrnutí

Výstavě bych ještě vytkl poslední věc a to dobu prohlídky, která je avizována na vstupenkách. Na celou tu hrobku máte podle vstupenky 30 minut a to stihnete tak možná zjistit, že má výstava ještě další dvě patra. Nevím, zdali je to takto vymyšlené z organizačních důvodů, ale asi nějak špatně, protože když chytnete výstavu ve špatném čase, tak se tam všichni v tom dusnu (a smradu u některých těl) tlačíte jako sardinky. Chování některých návštěvníků je na ránu velrybím obratlem (jehož velikost je porovnána s velikostí našeho obratle), ale mrtvých máme na výstavě až až. Když už je řeč o mrtvých, tak byť organizátoři akce tvrdí, že jsou všechna těla vystavena na souhlas dříve žijících dnešních exponátů, tak jsem si nikdy nepovšiml hmatatelných důkazů, že postavy se svým vystavením opravdu souhlasí (přeci jen výzkum a vystavování jsou dva rozdílné pojmy). Jim je to ale asi celkem jedno. Hlavně ať to vyřeší policie a naše děravé zákony.

Možná se vám zdá, že většinou textu jsem výstavu spíše odsoudil, ale je tomu právě naopak. Nic tak jedinečného se nevidí každý den, a pokud se alespoň trochu zajímáte o své tělo, určitě neprohloupíte, když to celé navštívíte. Doktoři se velmi přiučí, normální smrtelník spíš zjistí, jak je jeho tělo pod kůží neuvěřitelně odporné. Ale jak říkám, návštěvou nikdo neprohloupí. Naopak, můžete si z ní jen odnést. Někdo poznatky, slabší nátury bramborovou kaši z oběda v igelitce. Dobrou chuť.

Statistika

Velmi naučné, opravdu vše o lidském těle, popis a názorné ukázky civilizačních chorob

Špatné klima, zápach mrtvol

Hodnocení výstavy: 88%

Doba zhlédnutí: okolo 1,5 hodiny

Cena: 349 Kč

Prostory: Praha Lucerna